Domů Aktuality

Statek Jiřího a Dagmar: Jak dotace NZÚ pomohly ušetřit 100 tisíc korun ročně na energiích

Radek Štěpán 31. 03. 2025 88 zobrazení

Jak zachovat historickou hodnotu domu, ale přitom ho přizpůsobit soudobým potřebám? Rekonstrukce přes sto let starého statku na severu Čech je toho skvělým příkladem. I díky využití dotačních programů se manželům Jiřímu a Dagmar podařilo vysněný statek zateplit a nainstalovat na něj fotovoltaické panely. Dramaticky tak snížili náklady na energie o více než polovinu.

Jiří a Dagmar dlouho hledali klidné a příjemné místo, kde by se mohli na důchod usadit. Přáli si být obklopeni přírodou, ale zároveň se nechtěli příliš vzdalovat Liberci, kde žijí jejich děti. V roce 2018 se jim podařilo objevit více než stoletý statek, který umístěním i rozlohou perfektně splňoval jejich představu. Bylo však nutné pustit se do jeho rekonstrukce. „Dispozice statku se nám podařilo upravit tak, aby splňoval naše potřeby. Z bývalé hospodářské části jsme udělali běžné obytné prostory, takže nám v domě vznikl prostor pro velký obývací pokoj s krbem, hudební místnost plnou nástrojů či pokoje pro hosty, kde pravidelně přespávají děti a vnoučata,” vyjmenovává Dagmar.

Z vlastní kapsy dokázali Jiří a Dagmar také předělat střechu, zateplit podlahu na půdě a vyměnit okna a dveře. Pak ale narazili na problém, s nímž ne tak docela počítali – extrémně vysoké náklady na energie. „Kvůli rostoucím cenám energií dosahovaly roční náklady na provoz domu skoro 180 tisíc korun, což pro pár důchodců není úplně příjemná částka,” říká Dagmar. Situaci se rozhodli řešit zateplením fasády a instalací fotovoltaických panelů.

Statek Jiřího a Dagmar před rekonstrukcí: Foto se svolením společnosti Weber

Statek Jiřího a Dagmar ze zadní části: Foto se svolením společnosti Weber

Stoletá budova vyžadovala speciální zateplení

U stoleté budovy s kamennými základy měli manželé nicméně obavy z možného zadržování vlhkosti ve zdivu. Po konzultaci s odborníkem se proto rozhodli pro zateplení fasády speciálním, difuzně otevřeným systémem webertherm clima. „Tento typ systému je vhodný právě pro budovy, kde je žádoucí co nejvyšší prodyšnost, díky čemuž se výrazně snižuje riziko vzniku plísní ,“ vysvětluje Miroslav Trojan, odborník na fasády ze společnosti Weber, Saint-Gobain.

Součástí jsou lepidlo a stěrka webertherm clima, která je optimalizovaná pro historické stavby, speciální omítka aquaBalance, odolná vůči vlhkosti a plísním, a speciálně perforovaný polystyren, který je určen právě pro zateplování historických budov. „Děrovaný polystyren EPS-F-Clima má vynikající izolační vlastnosti, takže dokáže zamezit úniku tepla i při zachování estetiky historické stavby,“ říká odborník.

Manželé nechtěli na renovaci domu vynaložit své celoživotní úspory, a tak se na doporučení své dcery rozhodli zažádat o dotaci v rámci programů NZÚ a NZÚ Light. Celkové náklady na zateplení dosáhly 350 tisíc korun, přičemž manželé získali z programu NZÚ Light dotaci ve výši 150 tisíc korun. „Využili jsme program NZÚ Light, který cílí na nízkopříjmové domácnosti. Jakožto důchodci podmínky pro něj splňujeme,“ dodává Dagmar.

Statek Jiřího a Dagmar po částečné rekonstrukci: Foto se svolením společnosti Weber

Opatření dokončili za pár měsíců

Druhou zásadní investicí byla instalace fotovoltaických panelů o výkonu 9,9 kW. „V tomto případě jsme využili již standardní NZÚ. V rámci programu jsme obdrželi 250 tisíc korun, celková cena instalace přitom dosáhla zhruba půl milionu,“ říká Dagmar. Realizace zateplení a instalace fotovoltaických panelů zabrala jen několik měsíců a probíhala na jaře roku 2023. „Na realizaci zateplení včetně zrání materiálů nám stačily týdny. Instalace fotovoltaiky se pak protáhla zhruba na dva měsíce, především proto, že jsme museli čekat na naskladnění panelů a následně na jejich zapojení do distribuční sítě,“ vysvětluje Dagmar.

Fotovoltaika aktuálně pokrývá většinu spotřeby elektřiny v domě a zároveň umožňuje prodej jejích přebytků do sítě. „Ceny za výkup elektřiny se nicméně v průběhu roku změnily, takže aktuálně zisky z vyrobené elektřiny prakticky nemáme,“ vysvětluje Dagmar. Do května 2024 totiž výkupní cena elektřiny dosahovala 3,50 Kč/kWh, v druhé polovině roku ale výrazně klesla.

Díky kombinaci zateplení a fotovoltaiky se nicméně manželům podařilo snížit náklady na provoz za loňský rok o více než 100 tisíc korun. „Na příkladu Jiřího a Dagmar je patrné, že dotace pokryla téměř polovinu nákladů na úsporná opatření. Dotační programy jim poskytly celkem 400 tisíc korun, z vlastní kapsy pak zaplatili 459 tisíc korun. Při statisícové úspoře za rok se tím pádem jejich investice vrátí do pěti let,” říká Miloš Hutník, odborník na energetické úspory z Weberu.

Příběh Jiřího a Dagmar ukazuje, že úsporná opatření lze provést i v domech s historickou hodnotou. Pravidla dotačních programů pod hlavičkou NZÚ se sice v letošním roce změnila, alespoň nízkopříjmové domácnosti ale mohou v rámci NZÚ Light stále žádat o dílčí stavební opatření tohoto typu.