Je hromosvod na domě povinný

V našich zeměpisných šířkách sice nehrozí sopky, tornáda ani zemětřesení, ale i na první pohled obyčejná bouřka dokáže napáchat velké škody. Jako základní ochrana před ničivou silou blesků, které mají sílu ničit majetek v interiéru domu, ale i zranit osoby či domácí zvířata, slouží hromosvod (občas používaný název bleskosvod je nesprávnou variantou). Instalace hromosvodu je tedy rozhodně správné rozhodnutí. Je ale povinná? Jakkoliv je instalace hromosvodu prakticky samozřejmostí bez ohledu na legislativu, pro majitele či stavitele domu je na místě udělat si v této problematice jasno.

Proč hromosvod?

Blesk je extrémně silný elektrický výboj, který vzniká na základě rozdílu elektrického potenciálu mezi bouřkovým mrakem a zemí. Vývoj si hledá vždy nejsnazší a nejkratší cestu a nejčastěji proto udeří do vyvýšených míst. Právě proto je nad budovu umístěn hromosvod, který má za úkol výboj zachytit a bezpečně svést do země, která jej absorbuje.

Hromosvod se skládá ze tří hlavních částí: Jímače, svodu a uzemnění. Vyroben je vždy z materiálu s dobrou elektrickou vodivostí, typicky pozinkované oceli, mědi, anebo hliníkových slitin. Uzemnění je vždy umístěno v zemi nebo betonových základech domu, nejčastěji ve formě tyčí, drátů apod. Vodiče, který spojují uzemnění s nejvýše umístěnou částí hromosvodu – jímačem – se nazývají svody a podle velikosti a tvaru budovy jich je vždy hned několik.

Jímač hromosvodu může mít podobu tyče, mříže, ale i plošného útvaru. Občas se používají i tzv. aktivní jímače, na kterých je přímo vytvářeno elektrické napětí. Efektivita tohoto přístupu je však diskutabilní.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

A legislativa?

Otázka nemá vyvolávat pochybnosti o tom, zda hromosvod instalovat či nikoliv, mělo by jít o samozřejmost, je položena spíše pro zajímavost a pro případy, kdy hromosvod z nějakého důvodu a v určitou chvíli instalován být nemůže.

Stavební zákon 183/2006 Sb. a vyhláška 268/2009 Sb. stanoví, že „ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení…“ Pojem „stavba pro bydlení“ ale není nikde přesně definována a formulace tak občas vyvolává zmatek mezi laiky i právníky.

Situace je tedy jasné vlastně pouze u staveb, které naplňují další podmínky. Jedná se o stavby, u kterých hrozí „přenesení požáru stavby na sousední stavby“, či stavby, u kterých „hrozí zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejich umístění na návrší nebo vyčnívají-li nad okolí“.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com