Hmyz, plísně a houby jako úhlavní nepřátelé dřevostaveb

Dřevo je již po tisíciletí jeden z hlavních stavebních materiálů a ani dnes neztratil nic ze své atraktivity. Lidé na něm oceňují jeho konstrukční vlastnosti, příjemný vzhled i čistě přírodní původ. Jako každý jiný materiál, i dřevo má ale svoje nevýhody. Možná tou hlavní je náchylnost dřeva k napadení dřevokazným hmyzem, houbami nebo plísněmi. Pokud k něčemu takovému dojde, následky mohou být značně destruktivní a ohrožena může být celá stavba. Co je o hmyzu a houbách potřeba vědět, jak vypadá prevence a co dělat, pokud již dřevěné části stavby napadeny jsou?

Vlhkost a zase vlhkost

V naprosté většině případů se dostává do problémů dřevo, které je dlouhodobě ve vlhkém prostředí. To konkrétně znamená dlouhotrvající vlhkost dřeva už nad 10 %, což jsou hodnoty poměrně nízké, avšak vyhovující dřevomorce, tj. nejčastějšímu druhu dřevokazné houby.  Houby potom začínají prospívat při vyšší vlhkosti, např. tzv. „sklepní plíseň“ nad 50 %.

Podobné podmínky mohou mít příčinu v nedostatečné izolaci, neúčinném větrání, zatékání do střech apod. Z toho plynou i principy prevence, zkrátka snažit se o snížení vlhkosti, zajištění odvětrávání, vytápění, účinné odizolování postižených prostor apod.

Foto: Pixabay

Co s tím?

Pokud je dřevo již napadeno, za jistých okolností zachránit samozřejmě lze. Záleží na rozsahu poškození. Nejhorší situace nastává ve chvíli, kdy dřevokazné houby dostanou čas delší dobu rozkládat složky dřevěnné hmoty tak, že z něj je z něj za chvíli prach. Hmyz si zase vytváří tzv. výletové otvory a dutiny ve struktuře dřeva. V obou případech dochází ke ztrátě pevnosti materiálu a hrozí tak zhroucení konstrukce, kterou daný dřevěný prvek tvoří nebo nese.

Vždy je však třeba poškozená místa zbavit drtě nebo larev hmyzu a ošetřit chemickými prostředky. Pokud je poškození velké, je nutné poškozený prvek vyměnit. To nejdůležitější je přitom nutnost nechat situaci zhodnotit profesionály, kteří následně také navrhnou řešení.

Náhledové foto: Pixabay