Co znamená sjednání předkupního práva k nemovitosti

Prodáváte nemovitost, avšak zároveň si chcete pojistit, že budete mít možnost koupit si ji zpět? Jedním  z efektivních nástrojů, jak toho docílit, je sjednání si předkupního práva v rámci smlouvy o prodeji dané nemovitosti. Jak na to a na co dát pozor? Na to se dnes společně podíváme.

Úprava občanského zákoníku

Danou problematiku upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Konkrétně § 2140 a následující. V čem tedy spočívá sjednání předkupního práva? Jde o to, že předkupník si k věc ujedná předkupní právo, které spočívá v tom, že pokud bude chtít nový vlastník prodávat danou věc třetí osobě (takzvanému koupěchtivému), pak musí nejdříve nabídnout věc ke koupi tom, kdož si ujednal předkupní právo (předkupníkovi). Setkáváme se zde tedy s třemi subjekty:

• předkupník – osoba, která prodává věc a zároveň si ujednává předkupní právo k dané věci do budoucna
• dlužník – kupující, kterému vzniká povinnost nabídnout v budoucnosti věc ke koupi předkupníkovi, pokud ji bude chtít prodat třetí osobě
• koupěchtivý – osoba, která bude chtít danou věc, na které je předkupní právo, koupit od dlužníka.

Foto: Depositphotos

Obligační nebo věcněprávní účinky

Jaké účinky vůbec takové ujednání má? Může být dvojí. Pokud je předkupní právo zřízeno jako právo věcné, a u nemovitostí je tedy zapsané do katastru nemovitostí, pak má účinky takzvaně erga omnes, tedy proti všem. Předkupník se tedy dle § 2144 může domáhat svého práva nikoli jen vůči dlužníku (osobě, které věc prodal), ale i osobě, které bez splnění své povinnosti vyplývající z předkupního práva dlužník prodal či jinak převedl danou věc. Můžete se tedy domáhat odkupu i vůči třetí osobě, která věc koupila. V ostatních případech, kdy není předkupní právo sjednáno jako právo věcně, má předkupní právo jen obligační účinky, tedy účinky inter parte neboli mezi stranami.

Jakou formu musí mít ujednání

Obecně občanský zákoník nevyžaduje žádnou speciální formu pro právní jednání. Pokud tedy zákon nestanoví něco jiného, je na stranách, zda budou jednat jen ústně, nebo i písemně. Pro kupní smlouvu nemovitosti však občanský zákoník stanovuje povinnou písemnou formu právního jednání. U předkupního práva, které je sjednáno s touto kupní smlouvou, však zákon stanoví, že musí mít písemnou formu jen v těch případech, kdy je toto předkupní právo sjednáváno jako právo věcné.

Náhledové foto: Pixabay