Co mají mít nízkoenergetické domy

Studené podlahy, maximální průvan okolo dveří a oken a jinak velmi nehostinné bydlení. Takto si asi vlastní dům, ve kterém budete trávit pohodové chvíle, nepředstavujete. Jakýmsi standardem dneška jsou ovšem nízkoenergetické stavby, které se staví čím dál tím častěji. Pokusme se tedy osvětlit pojem nízkoenergetická stavba. Spočívá hned v několika kategoriích.

Nízkoenergetický domek rozhodně není každý, ve kterém je příjemně teplo a má minimální náklady na provoz. Je přesně definován v normě ČSN 73 0540. Spotřeba tepla určeného na vytápění je u nízkoenergetického domu oproti klasické stavbě nižší až o jednu třetinu. Pro upřesnění si ale uveďme jednotlivé kategorie, do kterých se nízkoenergetický dům člení.   Kategorie jsou uváděny dle spotřeby energie nutné na vytápění v kWH.

–         nulové domy  méně než 5
–         pasivní domy od 5 do 15
–         nízkoenergetické domy od 15 do 50
–         běžná novostavba od 80 do 140
–         starší domek ( několikanásobek ve srovnání s běžnými novostavbami)

–                     naprosto jednoduchý tvar domu

–                     projekt domu je propracovaný architektem do detailů

–                     okna a prosklené plochy jsou nejvíce zastoupeny v jižní stěně

–                     vysoce kvalitní dřevěná či plastová okna

–                     maximální tepelná izolace

–                     důmyslná regulace vytápění

–                     minimalizace tepelných mostů

Než se rozhodnete pro tuto stavbu, respektive pro realizaci projektu, měli byste vědět, co vlastně ovlivňuje spotřebu energie. Jedná se o celou řadu různých faktorů, které jsou ruku v ruce se spotřebou energie. Každopádně je nutné brát tyto faktory před stavbou v potaz.

–                     celková velikost stavby

–                     lineární tvar domu

–                     osazení domu

–                     orientace pozemku, popř. zahrady či jiného místa ke stavění